Novinky 2013


23.12. Neuvěřitelné. Bude to 4 měsíce, co jsem napsala poslední aktuálku :-X. V první řadě bychom Vám všem chtěly popřát krásné svátky vánoční a ten nejlepší vstup do následujícího roku! Přikládám takové naše letošní PF.

A teď už od aktuálek po neaktuálky. Včera jsme byly na vánoční agility intenzivce s Dášou Elfíčkovou v hale v Bystrovanech u Olomouce. Byla to naše již druhá intenzivková účast, takže své pocity a "memories" (:-D) shrnu do jednoho. Trénink s Dášou se mi moc a moc líbí, Dáša s naším divnoteamem má trpělivost (děkujuuu!), staví hezké běžkací parkůry, ostatní spolutrénující jsou skvělá banda, ve které se cítíme velice příjemně a to se pak běžká samo! Teda běžkalo by se samo, kdyby mé tělo lépe spolupracovalo s mým mozkem, který ovšem nepracuje až tak často. Posledních pár let mám pocit, že je na sakra dlouhé dovolené někde na Hawaii :-D. Emčátko bylo na obou trénincích šikovné, a doufám, že bude i nadále a už se na další tréninky převelice těšíme!
Přikládám kraťučké video z první halové intenzivky :o) Video ZDE.

a jdeme k další zprávičce.. 12.10. jsme s Emilkou zúčastnily postupových zkoušek dogdancingu v Prostějově a  složily tak další dogdancingovou zkoušku. Ano píši složily, protože i já dělala jakési tanyny :-D. Jednalo se o zkoušku DwD1 (Dances woth dogs) a největší poděkování patří Verči Ernýskové, alias našemu osobnímu tanečnímu kouči, bez které bych tuto zkoušku nejspíš nikdy nepochopila. Díky Verči jsem ji pochopila a s Emilkou jsme složily zkoušku na výborně! A abych nezapomněla - byly to nejlépe organizované DD zkoušky, na kterých jsem kdy byla. Klobouček dolů, Barčo ;o).

a poslední a to nedobrá zpráva.. Myslím, že bych to tu však měla zmínit, ale už se mi to tu nechce moc rozebírat. 21.9. jsme byly zkusit štěstí na výstavě a bonitaci v Chropyni. Na výstavě Emča dostala VD4. A co se bonitace týče.. Bohužel to nevyšlo a Emilka je nechovná :-(. Kámen úrazu byla prohlídka zubů, Emča nechtěla při bonitaci ukázat zuby a pak začla před rozhodčí couvat. A tak nám byl přidelen verdikt. Rozhodnutí, zda Emči nechat štěnátka jsem promýšlela vážně usilovně, a i když má Emča nějaké slabší stránky ve své povaze, má i spoustu kladů (povahových i exteriérových) a tak jsem to chtěla zkusit. Nevyšlo to, bylo mi to hodně líto, ale už jsem se přes to přenesla, asi to tak má být. Ale rozhodně se pro mě Emča nestala nějakou méně cenou, mám ji pořád stejně ráda, na tom se nezmění nikdy nic.
.. a abych nezapomněla - od září jsme s Emilkou OstraVAčky! :-D


28.8. Máme za sebou poslední prázdninovou akci ( to ty prázdniny vážně tak rychle utekly?!) a to pár dní strávených v prostědí našeho oblíbeného Brněnského Zetoru. I když jsme letos tábořily víc než je na naše poměry obvyklé, bylo by mi líto nejet na Zetor, kde to mám tak ráda, tak jsem nás přihlásila aspoň na tři dny. A musím říct, že i ty tři dny daly Emilce hodně zabrat. Snažila se, ale pak jsem na ní poznala únavu, což se jí nedivím, běhat s osobou jako jsem já musí být náročné fyzicky i psychicky :-/. Tento tábor se nesl v jiném klimatickém duchu než předešlé. Zatímco v Prostějově jsme se škvařily a topily ve vlastním potu, v Brně jsme mrzli a topili se ve vodě dešťové. Pršelo a pršelo! Samozřejmě, že ani nepřející počasí nám nezabránilo, abychom se dobře bavili. Bylo fajn :-). Ale tak jako každý rok, jsem na Zetoru přibrala! Asi jsem se víc cpala než cvičila :-D. Kdo alespoň jednou jedl na gastro-agility táboře, ví, o čem píšu, na zdejší stravu nemá ani luxusní restaurace. Takže díky paní kuchařce a kuchařovi, ale aby to nevypadalo, že jsem se tam přijela jen najíst, tak velké dík patří Radovanovi za jeho trpělivost s naší tragi-lity dvojicí :-).
17.8. Další oficiální agility závody jsou za námi.. v sobotu jsme bojovaly v Prostějově, bohužel jsme toho moc nevybojovaly. Jela jsem tam s tím, že si zaběhnu jumping, jestli půjdu na zkoušku jsem si nebyla jistá (kvůli hojdě) a open jsem se rozhodla vynechat. Ve zkoušce hojda naštěstí nebyla, takže jsem nastoupila. Obávala jsem se kladiny, která byla hned třetí překážkou, ale Emilka ji překonala celkem v pohodě, tak jsem byla ráda. Běžely jsme dál, bohužel u slalomu jsme se pořádně zdržely. Náběh se nepovedl, a když jsem to chtěla honem rychle opravit, Emilce se znelíbila osoba s foťákem, která byla skoro až na parkuru a chvíli se na ni zahleděla. Takže u slalomu jsme se nachytaly spoustu zbytečného času. Pak mi ještě Emča vynachala poslední tyčku, takže zase oprava, takže jsme u slalomu měly odmítnutí a chybu. Parkur, jsme dokončily, velkou radost jsem měla jak Emča vyletěla na áčko, to bylo jak raketa, myslim, že i Emča byla sama sebou překvapená :-D. Doufala jsem, že nám to na zkoušku ještě vyjde, ale bohužel jsme měly moc trestných bodů. Sice jsme se umístily na třetím místě, ale máme bez ohodnocení, tudíž zkoušku nemáme :-/. Fakt trapas mít medaili za zkoušku, kterou nemáme :-D. Rozhodčí byla Jitka Maroušková, která dávala docela vysoké postupovky, mnoho psů mělo trestných za čas. Další běh - jumping, byl moc hezký parkur, takový pěkně běhavý. Ale byl tam těžší náběh do slalomu, který Emilka nezvládla, a tak jsme měly odmítnutí, pak už jsme to doběhly v pořádku, ale málem jsem zas zapomněla kam běžet :-X :-D. Ačkoliv se nám moc nedařilo, byl to skvěle strávený den, který hrozně rychle utekl, děkuju holkám Prostějovačkám, že mi vyšly se vším vstříc, a jsem moc ráda, že jsem mohla být v organizátorském divnoteamu divnopomocníků :-D. Byla to příprava na chystající se MS divnolidí a divnopsů, s divnotunelama a divnopomocníkama.. :-D ( Tato věta je zde zcela bezpředmětná, ale zasvěcení chápou :-D).
10.8. Nastal ten významný den! Naše PRVNÍ OFICIÁLNÍ AGILITY ZÁVODY, velká to událost :-D. Ráno bylo kritické, vstávačka kolem třetí hodiny ranní, to abychom mohly jet ve čtyři ráno do Studénky, kde nás nabrala Verča s Ernym a Biaggim a frčely jsme si to směr Větřkovice. Počasí bylo velmi nevlídné, po vedrech přišel déšť a byla i docela kosa, změna je to celkem vítaná, ale taky je to teplotní šok, když se pomalu celé prázdniny člověk topí ve vlastním potu a pak se najednou klepu zimou :-D. Proto jsme se šly zaprezentovat a zpátky rychle do vyhřátého autíčka. Pak jsem musela jít nechat Emču přeměřit, a sympatická paní rozhodčí Jiřina Máčková jí naměřila 53 cm v kohoutku. A zanedlouho rovnou na prohlídku parkuru. Byl to moc hezký a běhavý parkur. Hodně týmů se disklo, my s Emilkou jsme doběhly čistě a rovnou jsme se umístily na 1.místě! :o) Ovšem u slalomu nastala horká chvilka, opět jsem udělala jeden se svých zbytečných pohybů a ke špatnému náběhu stačilo málo, naštěstí Emilka to zachránila a naběhla dobře. Před zkouškovým během jsem se modlila, aby tam nebyla houpačka, jelikož ji stále neumíme, takže by byl dobrovolný disk, houpačka tam však naštěstí nebyla nicméně disk byl i tak, ale nedobrovolný :-D. Hned druhá překážka byla Emči neoblíbena kladina, na kterou vylezla až na podruhé a velmi opatrně, zato však měla hezky seběhlou zónu. Pokračovaly jsme dál; tunel, skočka, dálka... a v části kde se mělo jít áčko pod kterým byl umístěn tunel jsme se diskly. Ano, Emilka si nečekaně vybrala tunel, je to prostě tunelářka :-D. Parkur jsme si teda aspoň doběhly, Emilka se hezky trefila do slalomu, ale pak jsem si myslela, že vynechala poslední tyčku, tak jsem ho udělala znova, ale Verča mi potom říkala, že myslí, že nevynechala. No co, slalom navíc není na škodu, že :o). Takže první oficiální start je za námi, teď jen doufat, že příště budu míň nervózní. Závody to byly pohodové, vše šlo rychle a parkury byly super. Za svůj osobní úspěch považuju, že jsem nezapomněla parkur, kdo mě zná, tak ví, že mám s pamatováním parkurů velký problém :-X :-D.
Samozřejmě, že jsem si parkury zapamatovala, díky skvělé přípravě z Prostějova, v pondělí 5.8. jsme se tam opět vydaly na tábor, na druhý turnus. Sice jen na pár dní, domů jsme jely ve čtvrtek 8.8. V minulém článku jsem už asi vyčerpala všecky superlativy na tento skvělý tábor, takže teď budu velmi neoriginální, ale prostě super, super a ještě jednou super! Emilka si krom agilitění vyzkoušela i cvičení na gymballech, a snažila se až se z toho celá zafuněla :-D. Doufám, že příští rok holky uspořádají tábory zas, jeden horký zájemce tu je ;o). Málo kde jsou tak lidi tak fajn, jako holky z Prostějova. Takže ještě jednou moc díky za vše! A kde budeme trávit příští sobotu? V Prostějově! :-)

Emči fotogalerie z tábora (I.turnus) Děkuju autorům Dáši, Evči a kolektivu :-D
VIDEO


27.7. Pokud si myslíte, že jen blázen by jel přes půl republiky, pět hodin v autě, v největších vedrech, kvůli dogdancigové zkoučce, která trvá cca minutu, kde se ještě stihneme disknout, tak jste právě na jednoho takového narazili. Jely jsme s Emčou zkusit štěstí, ale nevyšlo to, v ten den nám nevyšlo, tak nějak nic. Obecně nerada píšu o neúspěších ( a kdo taky, jo že ;o)), ale také nepatřím do skupinky lidí, kteří neúspěchy tutlají :o). Zkoušky se konaly ve Dvoře Králové, se spolucestující Verčou ErnýskoBiánkovou (které ještě tu gratuluju, ke složeným zkouškám, aspoň někdo!) jsme vyjížděly z Ostravy s asi hodinou a půl dlouhou rezervou, která se však po cestě nějak vytratila, to asi když jsme tři čtvrtě hodiny bloudily po Hradci Králové ( ach, to "označení silnic, grr) a pak když jsme další tři čtvrtě hodiny stály v koloně, kdy naše auto bylo na přímém poledním slunci, které pálilo a pálilo a to nejen na nás, ale především na naše chlupáče. Když jsme dorazily do kynologického areálu, psi se rozkoukali a Emča se mi ani nezdála nějak unavená, ale když jsme nastoupily na plac, změnila se Emča v cosi nevnímajícího a zasněného do dálky. Pokoušely jsme se o zkoušku Heelwork to music, první půlka byla celkem fajn, ale když začla ta chodící část, Emily se nějak úplně přepla, a to bohužel to stavu off. Byla jsem zklamaná, tohle Emča v dogdancingu nedělává, ale musím brát v potaz, že cesta byla opravdu náročná, a přeci jen, je to pes, a i ten má své dny, no ne? A také se musím přiznat, že JÁ jsem ten trénink na zkoušku hodně podcenila a cvik, na kterém jsme víceméně vyletěly (paradoxně to nebyl obávaný pivot, ale kruhový pohyb), jsem ji moc neučila a spoléhala na to, že to přece nějak dáme.. Takže jsme se diskly a jely zas domů..aby toho nebylo málo ujel mi vlak, takže jsem jela ve dvě ráno, a domů jsem dorazila v 6 ráno (kde se konal asi hodinový spánek a pak jsem jela na svou zmrzlinovou brigádu - 10 hodinovou šichtu :-D. Jestli měl někdy nastat den, kdy byl vesmír proti nám bylo to fakt včera, vše nějak selhávalo! Například by mě opravdu nenapadlo, že jeden z faktorů, který nás zdrží po cestě na nádraží bude ježek, na kterého jsme čekaly, až milostivě přejde přes cestu :-D Toť k našemu pokusu o zkoušku.. jsem teď hodně demotivovaná, a ztratila jsem chuť do další práce, ale mě to zas přejde a není vyloučeno, že se letos ještě o nějakou tu zkoušku nepokusíme ;o)

23.7. Už je tomu pár dní co jsme se vrátily z Letního výcvikového tábora v Prostějově, který jsme naší návštěvou poctily od 15. do 19.7. No, kde začít? Tak třeba od úplného začátku :o). V pondělí ráno jsem vstávala o půl šesté, to abych stihla autobus, odjíždějící v 6:51 z víc jak kilometr vzdálené zastávky. Samozřejmě, že mi ujel, cca o dvě minuty, takže jsem se s bágly a Emilkou plahočila zpátky ten kilometr na vlakovou zastávku. To naštve! Nicméně do Prostějova jsme se i přes to zdárně dopravily, a ani jsme moc nebloudily při hledání cvičáku. Nechala jsem Emču chvíli spočnout, postavila stan a snědla bábovku, která se mi pocestě totálně rozdrtila a šlo se běhat! První sekvenci jsem už nestihla, ale druhou ano. Běhaly jsme 2x denně, byly docela vedra, ale Emilka se i přes to snažila. Celkem mě překvapovala svými slalomy. Myslela, jsem si, že Emča moc netuší, co je správný náběh do slalomu, ale ona tuší, teda pokud jí já v domnění "pomoct" jí nezmatu nějakým svým divnopohybem a nebo ji nevytlačím, zkrátka a dobře jí ten správný náběh neumožním. Ale když jsem ji nechala aby si "vchod" do slalomu našla sama, celkem se jí to dařilo! Že by to psisko bylo chytřejší než panička? Asi jo. Taky jsme trochu potrénovaly kladinu a houpajdu, sice to bude ještě na dýl, ale myslím, že to je na správné cestě. Ve středu byl volný půl den, a šlo se do letního kina - na programu byl film Atlas mraků. Trochu složitost, kor pro můj mozeček, ale je to film s hlubokou myšlenkou, který určitě stojí za shlédnutí ;o). Ve čtvrtek dopoledne jsme hrály frisbee hru ultimate, kde jsem ale byla jen do počtu, jelikož neumím ani házet a ani chytat :-D No a pak už se normálně běžkalo a běžkalo, taky jedlo, grilovalo, kecalo a nebo třéba hrály aktivitky :o). Jinak o Emči běžkání jsem se již vyjádřila, tak teď něco málo o mně.. to byla klasika - od zapomínání parkůru, přes nesmyslné máchání končetinami po divnoběh, ale letos jsem si do svého repertoáru připsala horkou novinku - výmýšlení vlastního parkuru. A byla jsem tak kreativní, že jsem trenérku Peťu doslova rozbrečela smíchy, no řekněte, to se nepodaří jen tak někomu, že? :-D V pátek jsme si vyráběly táboré trička, jako vzpomínku na tábor. Na přední straně měly být psí packy + nápis a vzadu podpisy zúčastněných. Dobrý nápad, jen kdybych to já trochu nepopletla a nenamalovala si ty tlapky omylem dozadu :-D Ups.. :-D

A co napsat na závěr? SPOKOJENOST veliká! Opravdu to byl moc vydařený tábor, děkuji Barče Kyruškové, že mě kdysi dávno nalákala, děkuji agi trenýrce Peťi Častové za pochopení a trpělivost, a za hezké běhací parkury, které jsem si bohužel se svým nepamatovákem moc nepamatovala, ale byly vážně fajn! Další díky patří trenýrce "na ty věci" Dáši Laníkové alias Elfíkové, děkuji za všecko! A poslední dík pro všecky zúčastněné holky, za fajn společnost! :-) No a samozřejmě Emilce, že se tak snažila a dělala mi radost :-).Taky se fotilo a natáčelo, takže časem budou i fotky a video :-). Ale abych ten Prostějov zas moc nepřechválila.. měl jedno velké negativum: týden tam uběhl strašně rychle! :-(
Takže příští rok zas? ;-) Když mám ten účes, teda účast zdarma! :-D

26.6. AKTUÁLKA !!! :-D
16.6. Tento víkend by se dal označit za dogdancing víkend :-) v sobotu 15.6. jsme se s Emilkou zúčastnily dogdancingových postupových zkoušek. Zkoušky se konaly na cvičáku v Ráječku u Blanska (konečně zas něco na Moravě!) a my s Emilkou jsme byly přihlášeny na zkoušku Freestyle 1, která se nám loni nepovedla. Tentokrát to naštěstí už vyšlo a dokonce moc pěkně! Emilka se docela snažila i přes to zničující vedro a byla ohodnocena 27 body z 30 = známka výborná! Takže spokojenost :-). Ovšem až do poslední chvíle jsem docela trnula, protože výsledky zkoušek se vyhlašují až v úplném závěru, to je pěkně stresující! Byl to moc fajn den ve skvělé společnosti holek z Prostějova Dáši Elfíkové a Barči Kyruškové :-).  A hned v neděli jsme jely s Emilkou na voříškiádu do Lipníku nad Bečvou, kde jsme měly dělat ukázku dogdancingu. Bylo opět vedro, ale ukázka se celkem povedla až na pár chybek, jako vždy :-D. Ovšem nejhorší ze všeho bylo, když jsem pak měla mluvit do mikrofonu (to mi nikdo neřekl, že budu muset dělat! :-D) a říct divákům něco o dogdancingu, jak to cvičíme a tak! Takové kecy co jsem tam mlela, svět asi ještě neslyšel :-D. Nooo.. :-D budu doufat, že lidi tam byli věsměs laici, kteří nevěděli moc o co go, a tak jim třeba ty mé kecy nepřišly tak stupido :-D.

1.6. po té co jsem odpomáhala na agi závodech Miacis cup (cvičení v Miacisu jsem již bohužel vzdala, ačkoliv to tam bylo úžasné, střelba pro nás představovala velkou překážku), sbalila jsem si věci a samozřejmě Emilu a jely jsme směr Větřkovice na agility intenzivku k úžasné Lucce Dostálové. Vůbec to tam není konec světa a vůbec mé vlako-autobusové spojení nebylo takzvaně na p ... :-D ale tohle všechno se dá přežít, když víte, že tam bude ta nej nej společnost a to další bláznivé kolií holky a jejich kolie - Verča s Ernym, Pavla s Codym a Jerrym, Marťa s Abrou, no a my s Emilkou! A k našemu běhání... no otřes na entou :-( Lucka postavila brutálně těžký parkur, byl to opravdu mazec. Ale šlo vidět, že když někdo pejska vedl hezky, tak jak měl pro psa to bylo docela v pohodě. To však nebyl náš případ :-X Když sem napíšu, že jsme se dostaly k překážce č. 7 asi to bude mluvit za vše. Jednu pasáž jsem pořád ne a ne pochopit, no vlastně u mě nic nového. Také pak začlo šíleně pálit sluníčko, tak jsem Emču nechtěla uvařit, takže jsme si pak jen zkusily kladinku ( a Emča v pohodě, jupíí! :-) ) a rovinku na radost. Také před naším samotným běhání nastala horká chvilka nebot při venčení se zdálky začly ozývat rány a já se pak dozvěděla, že nedaleko je myslivecká střelnice. Bála jsem se, že Emča nebude chtít běhat, protože se střílelo vážně hodně a Emily byla opravdu mimo, naštěstí než jsme šly na plac střílet se přestalo a Emča se vzchopila.. a taky jsem měla sekanou :o). Jinak kemp ve Větřkovicích je moc hezký, chatičky s verandou jsou super a příroda na venčení kouzelná. Rády se tam zas někdy vrátíme! Fotky od Pavly

 
Jinak nám začly co? Prááázdniny!!! 8-) teď se budeme chvíli flákat, teda jen Emilka, já vydělávám penízky na brigádě, a druhý týden v červenci jedeme opět do Prostějovské společnosti na tábor, už se moc těšíme! :-)

4.5. Po dlouhé době jsme se s Emilkou zúčastnily nějakých závodů. Samozřejmě, že neoficiálních a samozřejmě, že v kategorii začátečníků! My jsme totiž věční začátečníci.. Proč nejet, když se závody konaly cca 5 km od našeho bydliště (Vikýřovice) a hlavně, když tam pro začátečníky byly jen jumpingové běhy - pro nás ideální, když stále bojujeme s těma zónovkama. V prvním běhu Emilka dělala, že nikdy neviděla překážku zeď (pravda, viděla ji asi 2x v životě, ale viděla!:-D), tak jsme skončily 8. a v druhém běhu jsme byly na 2.místě z celkem dvaceti largeových začátečníků. Závody byly moc pěkně zorganizované, takže pořadatelům patří dík :-).


27.4. Jsme s Emilkou dělaly tradičně ukázky dogdancingu a trošičku i agility na Stopařském přeboru na cvičáku v Novém Malíně. Tradičně jsem si plánování "sestavy" nechala na poslední  chvíli, ale já prostě teď pořád nic nestíhám! :-D O:-) Lidem se to prý líbilo, takže asi dobré ;o).
21.4. Jsme byly s Emilkou společně s lidičkama a jejich psíky (psů 17 a lidí ještě víc, slušná účast :-D) z Miacisu na krásném jarním výletě na Litovelském pomoraví. Počasí vyšlo skvěle, a procházka to byla vskutku fajná, v nožkách jsme měli něco okolo 15 km, takže po příjezdu domů byla jsme byly s Emilkovou příjemně unavené! Tak to máme rády! :-D Krásný den!
Zde jedna krásná fotky z procházky; šeltička Aretka, moje Emilka a šeltička Dionka, jako rodinka, že? :o) Další fotos ZDE

 


22.3. Po celých dvou měsících je tu aktuálka! Né, že by se nic nedělo, ale... :-D V době fejsbukové jdou stránky trošku stranou. Takže začnu od nejnovějšího. 17.3. to bylo už tři roky, co se Emilka narodila! Hrozně to uteklo! Takže Emilečko moje, všechno nejlepší, hlavně to zdraví ;o).  Dále jsme si tuším někdy v únoru, našly nové kamarádky (Lucku a její retrívří holky) nejen na venčení po Malínských loukách, ale díky Lucce jsme taky začly chodit na agility cvičák MIACIS do Šumperka. Hrozně ráda bych napsala, jak je tento cvičák dokonalý - protože skoro je! Ale.. má jednu, bohužel pro nás podstatnou, vadu. Nachází se hned vedle střelnice, což je pro Emilku, psa s velkou reakcí na střelbu docela problém. Zkusíme se tomuto problému postavit čelem a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Moc bych si přála, aby se to zlepšilo, ale je mi jasné, že jednoduché to nebude a když uvidím, že se situace zhoršuje, hrotit to nebudu. Zatím nás střelba potkala naštěstí jen jednou. Tak nám držte packy, ať nás tam potkává co nejméně nebo ať se nám podaří se s ní aspoň trochu smířit. Ještě sem musím napsat, že na jednom agility tréninku, kdy už se počasí tvářilo trošku jarně, jsme zkusily houpačku! Myslela jsem, že Emča to bude bojkotovat, ale Emča byla v pohodě, opravdu většina problému je asi spíš v mé hlavě. Taky jsem vyrobila videjko, kde jsou Emilky tríčky :-) Najdete ho ZDE.

19.1. Tak prvně bychom vás všechny chtěly přívítat v novém roce! Snad bude ta třináctka jen a jen šťastná ;o) Silvestra jsme přežily bez větší újmy a hned 12.1. jsme vyrazily do Ostravy k nikomu jinému než k Verči, Ernymu a Biaggimu. Teda od teď už k paní promované inženýrce Verči! :-D Takže to znamená, že v sobotu jsme to musely hezky oslavit! :-D A v neděli nás čekala intenzivka s Luckou Dostálovou v krásné koňské hale v Čeladné. Intenzivka byla opravdu velmi intenzivní. Postavena byla trať o 30 překážkách, bohužel do úplného konce jsme nedoběhly, ale nevadí. Jsou jiné věci, které mi udělaly radost. Např. to, že Emča šla bez sebemenších protestů na áčko a nebo třeba to, že zatímco jsme běhaly Lucka bouchala houpačkou a Emilka to pak už neřešila. Bude to dlouhé, ale my ty zónovky jednou zmáknem ;-). K mému "běhání" se raději vyjadřovat nebudu.. opět jsem to kazila, jak se jen dalo. Po náročném běhaní následovalo náročné sklízení překážek, v pěti lidech jsme tahali to nejtěžší áčko na světě! Cestou domů, se mi splnil můj sen, a s Emilkou jsme jely Pendolínem! ♥ :-D A druhý den, ve škole, byl zabijácký, protože mě bolely snad všechny svaly, co na svém těle mám! Ale víc takových víkendů! :-)