Základní informace
Jméno: Emily Gold
Chovatelská stanice: od Dennynky
Datum narození: 17.3.2010
Plemeno: kolie dlouhosrstá
Barva: zlatá s trikolorní vlohou
Výška/váha: 53cm (+-)/17kg
Matka: Cindy Gold od Dennynky
Otec: Just to be African Gold
Sourozenci: Etien Gold, Endriew Gold, Enthony Gold
Chovatelka: Monika Setichovská
Majitelka: Aneta Ochránková
Výstavy: VN 1, V2, VD 4
Nechovná, kastrovaná.
Zkoušky: ZZO, ZOP, MD1, F1, DwD1, A1, A2
Emilku jsem si dovezla až z daleké Prahy a ikdyž začátky s ní nebyly vůbec jednoduché, bála se všeho včetně mě, řekla bych, že se nám to, ač pomalu, daří překonávat (ještě, že existujou párky :o) ). Emilka se mnou jezdila každý týden do školy, a společně jsme s odřenýma ušima odmaturovaly :-D Emilka je moje malá cíťa labilka, aktivní, vnímavá, se psy vychází poměrně dobře (pokud se ji nesnáží nakrýt). Mezi Emilky nejoblíbenější koníčky patří štěkání, štěkání a štěkání :-) Šteká opravdu často a intenzivně. Ptáte se proč?? Nikdo neví, myslím že ani sama Emilka neví.. teda pardon, on vždycky nějaký ten důvod proč štěkat existuje :o). A se štěkotem Emči zvukové projevy nekončí, její repertoár je vážně široký od kňučení až po ječení. Co se výcviku týká, tak Emči oblíbenou disciplínou je agility, a baví ji i dogdancing a stopy. Ale co má nejraději na světě je..žrádlo! Je jedno, co to je, hlavně že se to dá sníst. A Emča je nejspíš zastáncem toho, že sníst se dá téměř cokoli ;-) To mi taky často dokazuje na procházkách. Myslím, že ani mě nemá tak ráda, jako žrádlo! :-D A když už jsme u toho, tak mě má Emča taky ráda, nebo aspoň doufám :-) Ale nejspíš jo, protože já jsem nejčastější žrádelní dodavatel :-) Dál má ráda drbání na zadku, volné pobíhání po přírodě (je to prostě romantická duše), klacíky, protože to je nejuniverzálnější hračka - pohrát a pak sežrat :-), a takových drobností je spousta. Naopak nemá ráda kachličky, linouelum, střelbu a petardy, vysavač, pochybné existence na nádraží, řvoucí děti.. a takhle bych taky mohla pokračovat do nekonečna.
I když je Emča taková jaká je, miluju ji a je smysl mého života. Má své chyby, jako každý pes (ale to je dobře, kdyby byli všichni dokonalí, byla by to nuda ;-)), ale já jsem moc ráda, že ji mám a život bez ní už si nedovedu představit. Děkuju ti Emilko, že mě učíš, že nic není zadarmo, ale hlavně děkuju za to, že děláš můj život hezčím a že máš se mnou trpělivost a nekousla jsi mě ještě do zadku! :o)